Co děláme, co Maru baví

Poslední dobou si chce stále hrát na mimi.

Říka:

Já budu miminko nebo ty mami budeš miminko, musíš plakat, musíš spát, když zlobíš dostaneš na zadeček - ukliď si ty hračky nebo ti je vyhodím, nebo tatínek se bude zlobit.....

Nejraději si čte a chce abych já ji četla - ale ne říkadla nebo pohádky, ale písmenka. Máme např. knížku, kde je celá abeceda a u každého písmenka obrázky, které na dané písmenko začínají.

A tak Maruška říká třeba: K jako koza, jako kočka, jako zajíc :)

nebo O jako opice, O jako mrak, L jako letadlo, jako pošťák apodobně.

Máme doma prostě veselo.

Dokáže být kouzelná, zas si začala kreslit, už jí to jde líp. Když chce, zabaví se sama, povídá si a hraje. Někdy ale prostě nutně potřebuje, aby si s ní hrála maminka.

Umí se vztekat, když není po jejím. Nechce se oblékat, když musí. Nechce jíst, co má. Nechce si mýt ruce, nebude nosit bačkorky atd.

Dobrovolně pomáhá zatím jen s nádobím - dává a vyndavá z myčky. Žehlí jenom jako se svou dětskou žehličkou. Uklízet nechce, ale musí a to se většinou také neobejde bez dohadování, smlouvání, slz atak. Ráda vaří - ale jen když se jí chce a co chce.

Teď je Martin od neděle na čundru a jsme tu sami - pozvala jsem návštěvu: sousedka Andrea s holčičkou Martinkou (4roky) tu včera byly a holky si krásně vyhrály a my v klidu pokecaly. Za chvíli jedem do Boleslavi. Maru se těší, ale nebude si brát mikinu ani bundu, neb jí prý není zima a půjde jen v triku. Ha. Takže se zase asi budem trochu prát :o

Ale vše mi vynahradí, když se přitulí a poví: mami já tě mám moc ráda. A tatínka taky.

Zlatíčko naše milovaný.

Fotka je z rodinného výletu do svíčkárny v Šestajovicích. Byla tam i zvířátka a to se Maru moc líbilo.

výhružky

Jednou se mi vůbec nechtělo z vyhřáté postýlky. Maruška ale měla hlad a chtěla, abych se jí věnovala. Povídám jí: ještě chviličku budu ležet. A ona: "Jestli nevstaneš, už si s tebou nikdy nebudu hrát!" To mě pobavilo. Pak přidala ještě nějakou podobnou výhrůžku, bohužel si už nepamatuju jakou.

Často poslední dobou užívá dovětek "že".

Např. Mami, tatínek je v práci, že.

Když se to vařilo, bude to pálit, že.

pokračování

Minule jsem psala o tom, že Maruška si už hodně pamatuje. Když jsem to po sobě četla, zdálo se mi, že to působí divně. Tohle by přece mělo vědět, znát, umět každé 3-leté dítě. Jenže já nenapsala vše a hlavně si pamatuji, jak ještě nedávno na všechno odpovídala: já nevím.

Maruško, řekni tatínkovi, co jsme dnes dělaly (byly jsme na hřišti nebo u Lukáška popř. v Matýsku). A ona vždy jen vykulila oči a povídá to své: Nevím.

Stejně tak, když se jí zeptám se měla k obědu - večer už prostě neví.

Poslední dobou ale ví. Pamatuje si nejen jména lidí, které nevídá často, ale i místa. Např. před 14ti dny jsme šli s Vráťou pěšky domů a on u Sokolovny povídá - tady jsem jako malej kluk bydlel.

Včera jsme jeli na výlet do Mezihoří - autem, Martin řídil - hrál tam divadlo. Bohužel mi nebylo dobře, tak jsme pak hned jeli zpátky. Maruška ihned usnula. Probudila se v Čelákovicích a dívala se z okna. A aniž bychom řekli, že už jsme v Brandýse, sama od sebe, když viděla Sokolovnu, povídá: "tady bydlel děda Vráťa".

(a takhle si pamatuje spoustu věcí, že byla tam a tam s tím a tím a dělala tam to a ono. najde vstupenku a hned ví, že je ze zoo, že tam byla když byla menší, že tam viděla žirafu atd. atd. atd.).

Doma se pak udělalo zle i Martinovi. Nakazila nás nejspíš Maruška, která měla střevní chřipku. A zatímco ona už je ok, my zalézáme do postele. Což je škoda, protože venku je nádherně. Navečer se staví Zdenda s Lukáškem - tak si spolu hrají.

Také říká: "ty brebto" :)

"co to povídáš" nebo "ty ale blábolíš".

Ráda si hraje, čte, poslední dobou ale nechce moc malovat. Sama od sebe si málokdy řekne, že se chce dívat na televizi. Což jsem ráda. Bohužel ale Martin jí často pustí nějakou pohádku nebo i věci pro ní podle mne zbytečné - dokumenty, kterým nemůže rozumět (např. o běhání). A ona na to civí. Je fain, když se občas podívá na zvířátka nebo večerníček, ale všeho moc škodí.

Joudové adalší

Maruška si už hodně pamatuje. Např. že dnes (v pátek) říkala, že chce tyčinku, kterou dostala od babičky k svátku (v pondělí). Přitom dárků měla víc. Také vypráví, co vše jí říkala babička o dovolené, kde byla, dokonce to i ukázala na mapě.

Když Martin s Vráťou říkali, že jim něco nešlo na počítači, řekla jen: "vy jste ale joudové".

Nebo říká: "di ty, trdlouši".

Dnes jsem po ní chtěla, aby mi pomohla vyndat nádobí z myčky. Děláme to tak téměř každý den, já vyndavám věci z horního koše a ona zezdola a podává mi to. Ale tentokrát povídá: "já ti už nechci pomáhat porád, nechcu se ohýbat!".

Skoro každý den řekne něco, co mě když ne rozesměje, tak alespoň pobaví a zlepší náladu.

Většinu z toho samozřejmě vzápětí zapomenu.

Je to prostě stále Roztomilka naše milovaná.

Konec a začátek

2 měsíce prázdnin skončili i pro Martina. Od 1. 9. začal chodit do práce.

Škoda - léto s Maruškou a Martinem (i když jsme nejeli na žádnou společnou dovolenou) bylo opravdu prima. Výlety, odpočinek, koupání, hraní si..... Jsou to bezva parťáci.

A já je mám neskutečně moc ráda. Oba dva!

V neděli 4. 9. odpoledne jdeme s Maruškou, Martinem i Vráťou na zámek, kde se hraje divadlo pro děti - pohádka Dlouhý, Široký a Bystrozraký. Mě to sice nebaví, ale M+M byli spokojení. Poté zajdem ještě do cukrárny na kafe a zmrzlinu.

Teplo, slunečno.

Pondělí 5. 9.

Maruška začala chodit do školičky pořádané brandýským mateřským centrem. Není to jako minulý školní rok v prostorách Matýska, ale ve škole Na Výsluní (hned vedle hřbitova). Bude chodit 2x týdně - každé pondělí a úterý od 8 až 8,3 do 11 až 11,3 (za 150 kč).

Mánička se od začátku moc těšila a opravdu - ráno v pohodě vstala i se oblékla (jinak máme s oblékáním stále trochu "problémy"), já jí vše vysvětlila - že bude chodit jinam, že bude mít asi novou pani učitelku, ale jednu holčičku tam bude znát, že ji tam nechám a bude si tam hrát, zpívat atak a před obědem si ji vyzvednu.

Když jsme se v šatně přezouvali, Maruška povídá:

"Mami, ty jsi jako Maruška a já maminka, jo.

Maruško, já teď odejdu, ale vrátím se, ty tu buď hodná, budeš si hrát a jednu holčičku znáš z Matýska.....".

No a hned si začala hrát a už si mě ani nevšimla.

Když jsem pro ni přišla, sice odešla v pohodě, ale dole objevila malý plastový domeček a skluzavku a ne a ne a ne jít domů. Dělala docela problémy, přemlouvala, plakala, vztekala se, sedla si na zem atak. Nakonec jsem ji odtáhla a brzy se uklidnila.

Druhý den se to opakovala. Nechci domů, nechci pryč, nechci nic.

Ale jinak je to šikovná, milá, roztomilá holčička :)

4D ultrazvuk a botanická

27. 8.

Grilujeme. Přijeli Daněčkovi s Dáňou - Maruška si s ní hezky hraje v pokojíčku. Protože venku je chladno a prší. My ale venku, přijde i Pšenda s Martinkou a Evou.

28. srpen neděle

9h - Gennet

S Martinem i Maruškou jdeme na 4D ultrazvuk do Prahy.

Chtěli jsme video miminka. Ale nechtěli jsme říci jeho pohlaví. Bohužel nám neukázalo skoro nic. Před obličej si dávalo ruce i nohy. Na video to vážně nebylo. Neviděli jsme skoro nic, jen rozmazaně. Šla jsem se projít, protáhnout a zkusili jsme to znovu. Ale bohužel výsledek žádný. Maruška ale kupodivu rozeznávala končetiny i pusinku a oči.

Nakonec jsme si nechali udělat alespoň fotku.

Když už jsme v té Praze (autem - Martin řídil), zajedem ještě do Botanické zahradě v Troji.

Nejprve skleník Fata Morgana (já dovnitř nejdu), pak oběd u stánku (klobása s chlebem a párek v rohlíku) a pak nádherné rostliny ve venkovní zahradě. Maruška sice byla zklamaná, že tu nejsou zvířátka ani boty, ale nakonec objevila želvy, ryby a i jiné zajímavosti. Také ji trochu tlačily botičky :( Myslím však, že jsme si to hezky užili.

Počasí nádherné.

Fotky: https://picasaweb.google.com/102920412315674628544/ScrapbookPhotos#5646285830142259858

Albrechtice

22. 8. pondělí

Maruška odjíždí po obědě s dědou Zdendou na chatu do Albrechtic.

Celý týden je vedro, s Martinem zůstáváme doma (já jinam omdlévám), hodně čtu, trochu úklid.

Jeden den Maruška s dědou v Harrachově, skáče na trampolíně, jede lanovkou.

Druhý den jeli do Liberce, sešli se s dědou Vráťou a Adélkou a šli společně do ZOO. Pak jen Zdenda s Maruškou na koupaliště do Jablonce.

Ve čtvrtek v 9h za nimi přijela busem babička Zuzana. Také se šli koupat. Maruška měla plavečky a rukávky.

V pátek lanovkou na Špičák.

Večer domů - už se nám také stýskalo!

Bohužel s sebou neměli foťák, takže nemáme žádné obrázky.

Ale Mánička se vrátila nadšená, a to je nejdůležitější.

Bulovka

Při 3-leté kontrolní prohlídce u dětské doktorky se zjistilo, že Maruška je na svůj věk příliš malá - 89,5 cm (ale ještě se "vejde do grafu") a také má na svou výšku příliš malou hmotnost - 11,5kg (to už je bohužel "pod grafem").

Takže jsme byli odesláni na vyšetření na gastro a endokrinologii do pražské nemocnice Bulovka.

16. 8. jsme tam všichni 3 jeli. Ptali se, co a kolik Maruška jí atd atd.

V pátek 19. 8 jsme tam jeli znova - brali Marušce z ruky krev (to byl řev), poslali ji na sono břicha (vše v pořádku) a odevzdali jsme její moč i stolici.

Za 14 dní jsme volali na výsledky. Víceméně vše v pořádku. Našli jen nějaké kvasinky, dostali jsme léky a za 3 měsíce kontrola plus po užívání léku přijít na výtěr a zapisovat jídelníček.

Takže tak.

Uspávání

Maruška chodí spát velmi nepravidelně. Někdy usne již v 20h, jindy jí to trvá do 22h. Ráno se probouzí mezi 8 - 9h. Občas i dřív. Ted ale co začala chodit do školičky, se snažíme aby byla v 20h v posteli.

S Martinem se střídáme v uspávání. Jeden den on, druhý já. Čteme knížku, pak vyprávíme pohádku nebo zpíváme. Někdy usne hned, jindy to trvá déle. Já u toho usínám nebo se vztekám :)

Maruška do toho totiž často povídá. Je sice hezké, že se zajímá o podrobnosti - jakou má barvu, co má na sobě, kolik toho bylo, v kolik hodin....., ale prostě to ruší! Někdy mi také říká, co má kdo dělat - "dnes půjde méďa s tatínkem do zoo, jo?", "ať potká jelena" atd. A to už vyloženě štve. Ztrácím trpělivost a říkám jí, ať si to teda vypráví sama.

Nedávno to třeba probíhalo takto:

já: a viděli tam mraveniště....

ona: a kolik tam bylo mravenců?

já: hodně

ona: kolik hodně?

já: tisíce, to bych ani nespočítala

ona: to by ani tatínek nespočítal, vid

já: ano, ani tatínek, nikdo by to nespočítal

ona: ani babička

já: ano, ani ona ne, takže....

ona: to by ani děda nespočítal, žejo

já: ano, nikdo!

ona: hmmm, ani Lukášek ne, vid

já: nikdooooooooooooooo

Srpnové výlety

2.8. Praha

Maruška jede s Martinem na úřad práce - staví se v Holešovicích v mořském světě a na Výstavišti - Maroldovo panorama - bitva u Lipan.

14. 8. Dětěnice a ZOO

Rodinný výlet. Měl se přidat i Pšenda s rodinou, ale nakonec to zrušil, což jsme se dozvěděli až na místě. A to jsme do Dětěnic jeli jen kvůli němu. Původní plán byl úplně jiný.

Ve 13h do parku - hezké, ale zbytečně drahé. Vše je tu drahé. Do zámku nejdem, do restaurace také ne, ani na předražené šermířské zápasy, přesto utratíme více než by nás napadlo. Jen za vstup do parku 55Kč za jednoho. A celé je to velké zklamání. Jsou tu sice "pohádkové bytosti", ale Maruška je tak nějak ani nevnímá. Také nesoutěží (neb za to bychom museli zaplatit 90 Kč a vyhrála by bublifuk za 15).

Naštěstí nám to vynahradila ZOO Chleby - malá ale hezká. Mánička nadšená z krmení koz a z kolotoče. Popovídala si i s papouškem, který jí říkal stále dokola Ahoooj.

Vedro, slunečno.

Fotky a videa: https://picasaweb.google.com/103677249531840874343/VyletDeteniceAZOOChleby

NAROZENINY

30. červenec

Velká oslava - Martin Hrubý - 40 let, Martin Pšenský - 40 let, Maruška Hrubá - 3 roky.

Přestože je celý týden krásně, sluníčko, vedro..., zrovna 30.7. celý den prší.

Náladu nám to ale nezkazí. Hostů přišlo dosti, jídla byla hromada (a vynikající - postaral se o to především kuchař a jeho selátko), pití také moc, akce se myslím podařila. Do půlnoci vydrželo jen pár odolných jedinců (začínalo se již od 15h).

Maruška nadšená ze spacáku, který dostala od tatínka a maminky. Také se jí moc líbila žehlička a modelína a další dárečky.

Fotky: https://picasaweb.google.com/103677249531840874343/Oslava80letAMaru3

PS. Maruška měla ještě jednu oslavu v Boleslavi - 22. června. Bohužel já i Martin jsme nemocní, takže jsme u té slávy nebyli. Počasí bylo krásné, gratulantů i dárků hodně.

PRÁZDNINY

Jelikož jsem stále doma na rodičovské a Marušku do školky nevzali - máme volno stále. Prázdniny si udělal Martin - dal výpověď v práci a červenec i srpen strávil s námi (převážně) doma.

Od 1. září má nové zaměstnání.

6.-14. 7.

já Anglie. O dění v Brandýse jsem ale informována díky mailům a fotkám. Martin posílá i videa. Kupodivu se mi nestýská, není na to moc kdy a hlavně tu mám spoustu zážitků atd. (Ale toto je blog Máničky, takže dost o mně).

Maruška doma s tátou. O víkendu jedou spolu na tábor hrát divadlo. Spí venku, hraje si s dětmi a sleduje čertovskou pohádku - videa na http://www.youtube.com/user/MrCrocous např. Maruška na výletě v Dolním Tomášově.

fotky: https://picasaweb.google.com/102920412315674628544/DolniTomasov910Cervence2011#

V neděli odpoledne se vrací domů, Martin Marušku nechává v Boleslavi, ta se na Vrábí vrací v úterý navečer.

A ve čtvrtek večer se vracím já. Mánička s Martinem mi jedou na letiště naproti. Prší.

17. - 24. 7.

Maruška s babičkou a dědou a Petrou a Zdendou a Lukáškem a Jitkou Vobořilovou s vnoučaty - Poříčí. Spí v chatce. Počasí relativně teplé, občas déšť.

Jezdí na výlety, hraje si s dětmi, soutěží....

Doktoři

Úterý - zubař

28. června 2011

S Maruškou a mamkou autem na Černý most, odtud metrem a pak tramvají na Strossmajerovo náměstí.

Téměř bez čekání jsme šli do ordinace. Nejprve pan doktor prohlédl mne a Maruška se jen dívala a pak se na křeslo měla posadit ona. Nechtěla. Tak jsem si ji vzala na klín. Ale Mánička odmítala otevřít pusu. Nakonec se panu zubaři nějak podařilo se na její zoubky podívat. Má jich 20 a z toho už dva kazy. Zatím s tím nic nebude dělat, snad nebudou bolet a za cca 3 roky vypadnou.

Já pak ještě musela do Gennetu. Ještě že tu byla s námi mamka - pří výstupu z tramvaje se mi totiž udělalo šíleně zle (motala se mi hlava, nemohla jsem chodit, bylo mi stejně blbě jako před měsícem v Písku). Sedla jsem si parapet nějakého obchodu a nebyla schopná vnímat co dělá Maruška. Nakonec jsem se dopotácela do cukrárny, dala si zmrzlinu a bylo líp. Přešlo to stejně rychle, jak to začalo. Bylo vedro, ale to mi nepřišlo ani tak hrozný. V chládku bylo dokonce i příjemně. Asi to bylo tím dusnem.

Ještě jsme se stavily na oběd v pizzérii a pak zpět domů.

Čtvrtek - praktický lékař

3letá preventivní prohlídka

30. června 2011

Kontrola zraku, poslech srdíčka, prohmatání bříška, váha, výška....

Maruška byla hodná, poslechla vše, neplakala, zvířátka poznala (u kroužku řekla ó).

Závěr: malá, ale šikovná.

(To že je šikovná napsaly přímo do její karty, nevím z čeho tak usoudily /doktorka a sestřička/, ale budiž.)

To že je malá, zjistili druhý den, když pani doktorka zadala její hmotnost a výšku do grafu - pro jistotu nás poslala na vyšetření na Bulovku - musíme se objednat na endokrinologii a na gastro.

Od té doby si stále chce Maruška hrát na doktora:

mami panenka (plyšák, Mánička...) jde na prohlídku, ty budeš doktorka....

a tak podobně pořád dokola :)

DIVOČINA

18. - 19. 6. 2011

Martin s Maruškou vyrazili na výlet.

Jel s nimi ještě Pšenda.

Fotky:https://picasaweb.google.com/crocous/SuperSoftKokorin2011

Sobota

Maru se nemohla dočkat, v pátek večer usnula již v 19,3 (jinak chodí spát mezi 20-21h a vstává po 12h nepřerušovaného spánku) a ráno se probudila snad již v 5h. Martin od 6h ještě rychle balil, co nestihl včera a již v 8h seděli oba ve vlaku, zatímco já se ještě svalila do postele.

Bohužel však zapomněli doma vařič, čaj pro Maru v lahvičce a určitě ještě něco. Omlouvám se jim ještě jednou - nebýt toho, že jsem nechala mobil v kuchyni a já byla v ložnici, mohla jsem jim to ještě na nádraží hodit.

Následující řádky mi diktuje Martin:

Již po vystoupení z vlaku ve Lhotce u Mělníka (9,3h), poté co ušla cca 10 metrů, prohlásila Maruška, že jí bolí nožičky a že chce vzít na koníčka. Odmítl jsem a Maru začala projevovat sklony k mírné hysterii. U nás v rodině tomu říkáme mírné kvikošení. Když pochopila, že pokvikování jí není nic platné, začala šlapat a vyrazili jsme směrem na sever. Nakonec se Marušce ťapání zalíbilo a více než 60% trasy ušla po vlastních. Při přenášení Marušky několikrát pomohl Pšenda. Maruška každé 2 hodiny volala: tatínku já chci něco papat. Ale jinak byla moc statečná a zvládla po svých i několik nebezpečných úseků (schody, klesání, úské rokle, stoupání, vražedné schody u Harasova ....). Ke konci sobotního dne usnula u mě na krku na koníkovi a spala ještě hodinu na lavici, když jsme se občerstvovali. Ničeho se nebála, pomáhala stavět přístřešek, sama usnula a spala celou noc až do rána.

Neděle

Teď zas píše maminka:

Po 8h jsem se přes sms domluvila s Martinem a po 9h vyrazila autem za svýma miláčkama na Kokořín. V 10h jsme se sešli a vyšli nahoru na hrad. Protože celou prohlídku bychom nestihli (Martin spěchal - od 14h hraje divadlo), šli všichni 3 kromě mě jen na věž. Zpátky k autu, ještě chvilka oddechu u vody a domů (Maru v autě usíná).

Tam se jen najíme a hned do Nehvizd na představení.

Počasí: trochu přeháňky, chladněji, ale lepší než vedro :)

ZOO

Sobota 11.6.

Odpoledne přišel Pšenda s Martinkou - ta si s Máničkou tak vyhrála, že jsme měli pohodu a mohli si číst, grilovat, pracovat i povídat v klidu.

Tu noc Maruška poprvé nespala v pokojíčku. S tatínkem totiž přespali venku na zahradě - karimatka, spacák a nad nimi nepromokavá plachta (v noci pršelo, ale bylo relat.teplo). Kolem 22h (dřív to nešlo, stále tam byla Martinka a dováděly spolu) si lehla, vedle Martin, Martinka zazpívala a Mánička usnula. Jednou se pak probudila a spala dál. Ráno pak o tom všem vyprávěla :)

Neděle 12.6.

Dopoledne prší. Před 12h vyjíždíme do Prahy. Když dojedeme do ZOO už je hezky, příjemně teplo, teprve postupně začíná až vedro. Ale celkově je to prima, není tu tolik lidí (přes 3tis.) a je vážně hezky. Potkáme se tu také s Martinkou a Pšendou a méďou Pusíkem (děti soutěží a pak dostanou Pusíkovo puzzle). Nejvíc se Marušce líbí žirafy, opice, stánek s jídlem a studená tekoucí voda - umělé zákoutí (viz foto). Neměli jsme s sebou kočárek a tak musel Martin často vzít Maru na koníčka, neb už nemohla a bolely jí nožičky a hrozně se loudala. Ale jinak se jí tu moc líbilo a klidně pojede brzy zase. Cestou domů (19h) samozřejmě v autě hned usnula.

Pondělí 13.6.

Dopoledne klasicky školička Matýsek. Začíná kašlat, není ji dobře. Leží u TV. Večer brzy usíná.

V úterý teplota, polehává, spí odpoledne až 2hod.

Ve středu je už v pořádku, blbne, bez teploty, jen stále kašle.

Fotky z mobilu:

První dva obrázky ze ZOO.

Další ze sobotního grilování (fotky gril.jídla - špízy, cuketa, chřest... dal Martin na Facebook) a poslední z pátečního hlídání Lukáška u nás na zahradě. Obě děti pláčí - Maru něco vzala Lukájovi a ten reagoval brekotem, já jen řekla Marušce, že mu to má vrátit a ona začala brečet taky :o

takže takhle my tu žijem :)

Pozn:

nevím proč mi tu nefunguje formátování textu - když píšu, normálně upravuju (velikost i barvu písma), v náhledu je to vidět tak jak má, ale když dám publikovat, zmízí všechny úpravy kromě tučnosti písma. grrrrr

Spí sama!

Od 23. května spí v pokojíčku. Sama. Každý den, zatím bez vyjímky, vždy jdem dolu a ona sama má radost, že je už velká, že spí dole.

Sice s ní vždy usínáme - střídáme se (jeden den já, druhý Martin), přečtem pohádku, zazpíváme písničku a když usne (většinou kol 21h), odcházíme.

Také máme chůvičku, takže vše a všude slyšíme.

Někdy (naštěstí nejčastěji) vydrží v pohodě až do rána a pak si sama vezme bačkurky a prostě přijde za námi nahoru.

Někdy (to se občas stává) večer volá maminku (jen tak, nebo chce napít) a tak tam jdu, uspím a zas odcházím.

Někdy (asi 3x) pláče, bojí se a tak s ní zůstanu v pokoji až do rána.

Někdy (asi 2x) přišla za náma v noci nahoru a usnula mi v posteli.

Ale je to lepší než jsem si původně představovala. Bála jsem se jí nechat na velké posteli, tak daleko od nás atd. Maruška je ale zlatíčko a zvládá to krásně. Vedle postele má nočník a když potřebuje, sama si bez problémů dojde.

Vím, že jsou děti, které spí sami od několika měsíců a to i bez rodičovského uspávání, ale my to holt máme takhle a Martin je rád, že si ji alespoň večer pořádně užije.

Dětské dny

fotky z mobilu z dětského dne v Toušeni

28. 5. sobota

od 13h Sokolák - MH divadlo: nová Čertovská pohádka. Já ji bohužel neviděla neb Mánička soutěžila. Počasí super. Zábava také. Zdarma cukrová vata :)

Různé úkoly Maruška plnila různě - něco s radostí (minigolf), něco s nutností (skákání v pytli, házení míčků), něco bojkotovala (poznej zvířátko dle obrázku) - odmítala je pojmenovat, ač všechny znala. Tak šla ještě jednou s tatínkem a nakonec řekla Krab a bylo :)

odměna: zmrzka, časopis, sladkosti

Hrajou zde písničky, ukázky dětských hasičů a později odpoledne také nějaká akce, ale to už jsme nevydrželi a šli domů si opéct buřta :)

29. 5. neděle

od 15h Toušeň - Martin opět hrál pohádku a my s Maruškou ji opět neviděli, neb nejprv jela na kolotoči a pak se zasekla ve skákacím hradu. Soutěže byly zvlášť pro větší a zvlášť pro malé, což bylo prima, neb to jednak bylo lehčí a pak nebyly žádné fronty jako včera.

Odměna: kolotoč (tak se Maruška s radostí svezla ještě jednou na autíčku), časopis a sladkosti a fixy.

počasí nádherné, teplo, slunečno

1. 6. středa

15,3-18h den dětí zámecká zahrada - pořádá Matýsek tj. je to hlavně pro malé a menší děti.

Marušce se opět nejvíc líbí skákací hrad. Ale soutěže také absolvuje - skáče, maluje, hází míčky a dokonce zazpívá písničku.

Odměna: sladkost, bublifuk, pexeso a kosmetická taštička.

Počasí: příjemné teplo, ne vedro, ke konci už chladno, ale máme svetr a mikinu :)

stručně květen

14.5. sobota

Marušky babička Zuzana slavila 55. narozeniny.

Spousta lidí, ale dalo se :)

Oznámili jsme tam, že v prosinci bude mít Maruška sourozence a tudíž babi bude mít již třetí vnouče.

Počasí krásné - slunečné, ne vedro.

15. 5.

Nehvizdy - Martin hraje divadlo, Šíleně nastydlá princezna. Maruška hru pozorně sleduje, já také.

Potom ještě zkouška nové pohádky.

16.5.

Matýsek - bojovka.

V rámci školičky šly děti k aleji prvňáčků a plnily různé úkoly (zpívaly, skákaly jako žáby atd). Maruška o tom pak nadšeně vyprávěla. I když se podle paní učitelky moc nezapojovala. Nejprve tvrdila, že jdou bojovat, po akci říkala, že chodily podle fáborek a že se jí to líbilo. A dostala diplom.

17.5. úterý

Výlet Neratovice - jely jsme s Maruškou vlakem. Na zastávce jsem měla sraz s kolegyní z pc kurzu a její skoro 3letou dcerou. Stavily jsme se u Martina v práci, na hřišti a šly k Heleně domů. Nakonec jsme jeli domů vlakem i s Martinem.

20. 5. pá

Maruška jede s babičkou do Boleslavi a my s Martinem vyrážíme na romantický víkend do Písku. Nejprve ale musime do Prahy, pak se tam motáme, je vedro, naštěstí Martin celou cestu odřídí a v pořádku nakonec dojedem.

Ubytování, procházka do města, já se motám, zmrzka a zpátky na večeři do hotelu na kraji města u lesa.

Maruška s babičkou a dědou a Šťěpánkou v Pardubicích v perníkové chaloupce.

21. 5.

Já se stále motám (těhotenské celodenní nevolnosti), jdeme opět do města, je tu krásně, až na to že mě je divně, ale vše ok, Martin je statečný a sám fotí a přidržuje mě :)

Maruška s babičkou a dědou a Lukáškem v pražské ZOO.

22. 5. ne

Do města už nejdeme, po snídaní domů jedeme. Stavujem se v Praze.

Do Boleslavi pro Máničku dorazíme v 17h.

Maruška s babičkou a dědou doma na zahrádce a v bazénku.

A pak hurá všichni domů.

holič a čarodejnice

13. dubna vzal Martin Marušku ke svému holiči.

Takže Mánička je úplně nakrátko. Teda ne na ježka, ale prostě na kluka.

Vypadá tak jinak!!!!

ALe je to velmi praktické. Ráno se už češeme bez problémů, bez pláče.

29. dubna v pátek od 10h se konaly čarodejnice pro malé děti. Pořádal to Matýsek. Šly jsme s Maruškou - u skautů již hořel oheň. Nejprve jsme si opekly buřta. Ostatní děti zpívaly, ale toho se Maruška zúčastnit nechtěla. Raději stále skákala na malém skákacím hradu - to byl pro ni největší zážitek (spolu s buřtem). Já se potkala se spoustou maminek, které znám z Brandýsa.

Počasí krásné, teplo, sluníčko.

Prostě prima dopoledne.

V sobotu jsme chtěli jít na Sokolák na normální čarodejnice. Začínalo to v 16h, ale to také začalo hrozně pršet. Nakonec sice přestalo, ale my si (kolem 18h) dali večeři a pak se nám už vůbec nikam nechtělo. Tak jsme jen seděli venku a povídali si.

1. května se Maruška s tatínkem vydala se podívat na parní vlak. Na nádraží v Brandýse. Vlak už sice nestihli, ale byl tam vagon pro děti, kde promítali filmy a bylo tam také skákání nafukovací. Takže Maru opět spokojená. Odpoledne jsme se šli na vlak, který se vracel z výletu, podívat všichni tři.

PS. 17.dubna mi bylo zle, ležela jsem, Martin mě léčil fernetem, nic nepomáhalo. Myslila jsem, že je to střevní chřipka. Ale již v noci jsem zjistila, že jsem těhotná. V úterý 19.4. mi to doktorka potvrdila. Hurááááá.

Teď jen doufame, že vše bude v pořádku. Pokud ano, na Vánoce už budeme čtyři!

Maruška už ví, že maminku občas bolí bříško, protože je tam miminko. A říká, že chce sestřičku, protože bratříčka už přece má - Lukáška :)

Kadeřník

Minulé pondělí přijela kadeřnice přímo do Boleslavi k našim domů.

Mám tedy nový krásný účes i barvu a i Mánička byla ostříhána. Má nyní hezkou ofinku a vlásky po ramena. Což je ovšem stále málo...

PS. Fotky jsou z mobilu

Výlet Praha

Maruška v metru a na eskalátoru!

O víkendu 1.-3.4. si Martin udělal s kamarády výlet do Ralska. Jelo 6 správných chlapů. Samozřejmě spali venku, což už ovšem v takovém počasí jaké bylo (vedro) není už tak mužné, ale to na věci nic nemění. Jsou to prostě pořádní chlapy a hotovo!

My s Maruškou jsme byly v sobotu v Boleslavi, kde jsem se od "staré babičky" jak říká Mánička mojí babičce, naučila plést a navečer jeli zas domů. Kolem 18h přijel i Vráťa s Danou a Baruškou, griloval a my si pochutnávali.

V neděli to přišlo! Velký výlet do Prahy.

Před 10h jsme vyjeli všichni (3 dospělí, jedna Mánička a jedna Baruška - jezevčík) autem do Kobylis. Odtud metrem s přestupem na Malostranskou. Mánička byla krásně vyjukaná. Ta vyvalená očička z metra a z tolika lidí! Atrakce byly jezdící schody. Pak ještě tramvaj a lanovkou na Petřín, Mánička se svezla nahoře na koníkovi a byla v zrcadlovém bludišti. Spousta dojmů, moc se nám to líbilo. Počasí ideální. Teplo, slunečno. (já na cca hodinku seběhla dolů k Národnímu divadlo, sešla se tam s Donkou a Jardou apak jsme šli na Petřín a sešli jsme se s Máničkou). Na Nebozízku jsme si všichni dali kafíčko a D+J šli zpět. My pomaličku také, dolů a Maruška si ještě chvilku hrála na hřišti a kolem 15h jsme se vydali zpátky k autu. Jen jsme vyjeli, Maruška usnula :)

Domů jsme dorazili kolem 16,3.

Martin přijel krátce po 19h.

Byl to opravdu podařený den.

Děkujem Vráťovi za dopravu a Daně za pohlídání Marušky. A také zato, že ji vzali na poníka a do bludiště. Škoda, že jsem neviděla, jak se jí to líbí.

PS. fotky jsou z mého mobilu.

další perličky naší holčičky

Nějak se nám zase nahromadily srandičky naší Máničky. Vždy se tomu šíleně smějem, ale protože je toho poslední dobou opravdu hodně, spoustu toho zapomenu :(

Výběr toho, co mi v paměti zůstalo:

Martin Marušce vysvětlil, jak roste. Proto ona hodně jí a říká: musím hodně papat, abych byla silná a veliká jako tatínek a dosáhla na strop. Ze země!

Jednou v posteli mi důležitě povídá, že ona roste a i já rostu. Namítnu, že už nerostu. Ona se ale nedá:

"Rosteš maminko, ale po-ma-lu, to není vidět".

Některé vtipné momenty jsou z toho, že ještě neumí pořádně mluvit. Třeba když zpívá Běží liška k Táboru: ".... liška se jim chovala jetě sejim vymála".

Nevím už jak to bylo, ale říkala jsem něco jako, že když ji ostříháme bude vypadat jako kluk:

"néé ja mám naušnice, takže sem holčička, kluci nenosí náušnice přece".

Někdy umí i šokovat.

Kde máš Máničko bačkorky?

"v pldeli"

Také je úžasné, jak všechno ví, všechno zná a umí (myslí si to, ale samozřejmě brzy zjistí, že to tak není). Například tvrdí, že umí číst a pak jakože čte nebo dokáže to přeci otevřít a umí to udělat a když jí to dám, jen na to jukne a klidně řekne: "neumim".

Ale už umí počítat do 5ti!!!

Roztomilá je, když nás poučuje. Uplně vážně a hlavně hrozně důležitě nám sděluje, že to musíme udělat takhle, že si musíme vzít bačkorky, že právě vařený čaj páli: "pozol tati, to pálí, se to vazilo" a tak podobně. Je prostě kouzelná.

Stejně tak, když odpovídá:

"To bude bááááječné!"

"To je ale nápad. "

Ráno nás budí (ne brzy, většinou až kol 9h) slovy: "svítí sluníčko, už nelítaj netopýři, můžeme vstávat". A ještě nás v posteli tulí a povídá jak nás má ráda.

A večer povídá:

"To byl krásný den."

A to je prostě báječné. To je hned jiný, když máte takovou šikovnou holčičku. Je optimistická, má radost ze všeho a to je krásně nakažlivé.

Je to naše zlato. Náš poklad. Naše všechno.

Hory

V úterý minulý týden odjela Mánička s mými rodiči do Albrechtic v Jizerských horách. Byli jsme tak s Martinem sami doma. Bohužel mi nebylo dobře, tak jsem volný čas nevyužila tak, jak jsem si plánovala. V pátek měl M. dovolenou a po obědě jsme vyrazili za naši roztomilkou.

Když jsme přijeli, rozloučili jsme se s dědou Zdendou (babička Zuzana odjela už ve čtvrtek navečer neb musila v pátek do práce) a šli jsme se projít - udělali jsme kolečko, došli jsme k vlekům a já litovala, že jsem si nevzala lyžařskou výbavu. Nakonec jsem ale zjistila, že sjezdovka je samý led a že bych tedy stejně nezvládla bez problémů a beze strachu sjezdovati. Maruška se zas bála i na pekáči. Nejvíc se jí líbil stánek s dřevěnými hračkami. Zašli jsme ještě na večeři a pak hurá na chatu.

V sobotu s Martinem přeci jen trochu bobovali. V neděli opět nechtěla, že se bojí. Takže úklid pokoje, balení, pakování a už je 12h, takže procházka - dolu k sjezdovce, Maruška si vybrala magnetku - ježečka a ještě na oběd a pak už hurá domů.

Mánička samozřejmě cestu v autě prospí. Řídím nejdřív já, pak se s Martinem vystřídáme.

Závěr: mohlo to být lepší. Nesplnilo to naše očekávání. Maruška nebobovala, ze sněhu se nedal postavit ani sněhulák, nelyžovali jsme, nebyl tu ani nikdo s kým bychom mohli pokecat (čekali jsme že na chatě bude bratránek Pepa s rodinou, ale bohužel nepřijeli). Ale byli jsme spolu. Spokojení. Rodinka - jak říká Martin, to jsme my, happy family :)

PS. Martin spal venku. Zkoušel nový spacák.

Srandičky naší Máničky

S Máničkou je čím dál větší zábava. Sice stále má své období: ne a trochu vzdoru (nebudu se oblékat - bolí mě to, nechci jít ven, chci bonbon, bonbooooooon atd), ale je to prostě roztomilka, co už má svou hlavu a svůj rozum. A všechno ví líp než my. A vůbec zná a umí i to co neumí. Maruško, umíš psát? Umím. Maruško, řídit auto nebudeš. A proč? Neumíš to. Umím!!

Jednak nám začalo období "a proč". Což znamená, že se stále ptá, na všechno. A proč je to červený, a proč jde táta do práce, a proč má vydělat penízky aproč..... Zároveň se ptá na význam věcí a pojmů. A to tak že je to až únavné (ale vlastně milé a zábavné): např. zpíváme jí písničku Niagára. A co je to tulák, a co je to Niagára, a co je to stálispolu, acojeto......

Veselý je, když nás utěšuje: to nevadí, mami. Zábava to je, když to říká, i když by neměla. Např. Maruško, nedělej to. A proč? Protože spadneš. To nevadí. Vadí, budeš mít bebí. To nevadí, maminko. Nebo: Maruško neotírej si ručičky do trička. A proč? Budeš ho mít špinavé. To vůbec nevadí.

Dnes byla ve školičce a nechtěla domů bez panenky, kterou si tam vyhlídla. Povídám jí: Maruško, nemůžeš si vzít tuhle panenku domu. A proč? Není naše. To mě ale vůbec nevadí. Maruško, prostě si ji nevezmeš. Brekot. Nejde to, patří do Matýska, ty máš doma jinou. Nééé, já xi tuhle.

Dost, nech ji tady, je Matýskova. Ale to vůbec nevadí. To její: Mě to nevadí je neskutečné. Vyhoď tu žvýkačku, nebo se tu přilepí. To vůbec mě nevadí :)

Ale mě to, Máničko, vadí.

Nebo neboj se, maminko. To je vždy až dojemné.

svátek a narozeniny

Lukášek oslavil své první narozeniny!

V sobotu - včera - jsme jeli do Boleslavi na oslavu svátku Zdeňků a také jednoho roku Lukáše Daška.

Maruška rozdávala dárečky. Lukája byl snad spokojen. Lezl, hrál si, říkal táta a dělal pápá. Je z něj už velkej kluk (neviděla jsem ho 3týdny a mám pocit, že zatu dobu hrozně vyrost a také má delší jemné blonďaté vlásky - je moc roztomilej) a jistě bude brzy Marušky velký parťák.

Mániččniny legrácky

Maruška by chtěla miminko. Říkala jsem jí, že to musíme říct tatínkovi. Tak mu to řekla:

"tatínku, udělej mi miminko" :o

Také jsem jí ze srandy řekla, že až bude velká, bude z ní jistě paní doktorka. Mánička se ale nedala, ta už má vymyšleno čím bude:

"nééé, já budu paní Nevěsta" :)))

(to proto, že když jsme šli nakupovat, povídala jsem jí, máničko, půjdeš do města, bude z tebe nevěsta a jí se to líbilo. tak jsem jí vysvětlila o co jde. a pak ještě povídá: budu nevěsta - potřebuju ženicha.)

Ona je ted vůbec moc roztomilkovatá a vtipná (nechtěně, samozřejmě).

třeba jsme byly v ložnici a já: Maruško pojd do obýváku a ona: já budu tady a budu pít pivo.

a takových a podobných situací je spousta. Samozřejmě si většinu nepamatujem. Bohužel.

Kralupy

Minulou neděli - 23.ledna jsme jeli oslavit vánoce a narozeniny Adélky.

Martin bohužel nemocný, ale byl s námi Vráťa, který řídil. No a pak já s Maruškou.

Kol 10h jsme vyrazili. Mánička krásně oblečená, nové šatičky a copánky.

Když jsme přijížděli do Kralup, stalo se to, co ještě nikdy (teda v autě nikdy) - naše roztomilá holčička začala zvracet a umazala si všechno krásné oblečení. K snídani měla jen půl banánu. a ten holt šel ven. A jak s sebou vždy nosím náhradní věci, tak tentokrát jako napotvoru jsem neměla vůbec nic! Naštěstí už jsme tu a Jana našla nějaké věci po Adélce nebo spíše něco menšího co ještě Adelka nosí.

Jsme tu poprvé - Pavel s rodinou se přestěhoval do nového - domečku blízko centra města. Mají to tu moc hezké, i když ještě ne úplně hotové. Ale je vidět, že si mákli a že se jim tu líbí. Vše je útulné a mnohem větší než v panelákovém bytě. Mne dostal obývák - hlavně nádherný krb.

Nejprve jsme se naobědvali - Mánička už v pohodě (výborná polévka, dokonce máme na výběr ze dvou a vynikající čína s rýží a pohankou), poté pokec a rozdání dárků (dřív jsme se bohužel nesešli, takže si teprve ted předáváme ježíška) a nakonec přání k Adélce, která oslavila již 9 narozeniny.

Kol 16h jedem domů - Maruška cestou samozřejmě ihned usne. V pořádku a bez dalších nehod dojedeme domů.

Prima pohodové odpoledne, škoda jen, že Martin nemohl jet s námi.

mikulášská

stejně jako vloni, i letos hrál Martin s divadlem pohádku (opět Šíleně nastydlou princeznu) na mikulášské zábavě pro jistou firmu. A stejně jako vloni jsme šli s ním. Opět zima veliká, jídla oproti lonsku mnohem méně i zábava více vázla. Když přišli čerti s andělem a Mikulášem, byla Mánička už celkem unavená. Koukala na ně a nic. myslím, že to prostě brala, že někdo divný přišel. Nebála se, ale když měla jít blíž, takto nechtěla. Maruška nakonec dostala maličký dáreček, básničku neřekla (byla poslední z vyvolávaných dětí, už to bylo dlouhé a všichni měli radost že to končí). balíček, který vloni dostaly všichni děti, letos obdržely jen vylosované. Bylo v něm: sušenka, mandarinka, jablko, cibule a pár bonbonu.

Odcházeli jsme jako poslední. Vždyt Martin musel odnést aparaturu.

Akce trvala od 17 do 19h.

Vánoce

Letos s Máničkou byly vánoční svátky obzvlášť povedené!

24. prosinec

bílé vánoce - venku

spousta sněhu

Dopoledne uklízím, Martin v práci, Maruška chvíli pomáhá, pak dělá nepořádek.

po 12h přijde Martin, dáme oběd: od maminky rybí polévka, ode mne kuba a vinná klobása.

já vyšiluju, Martin se s Máničkou dívá na páju. snažím se uklízet, ale jeste nejsem stopro ok (mám antibiotika, zánět nosohrtanu) a tak nevydržím a jdu si lehnout :)

15h přijde můj taťka, že půjde s Maruškou na procházku a my zatím ustrojíme stromek a zabalíme dárky. jenže prší a Mánička také nastydlá (kašel), tak jedou za mamkou do práce, kde si hrají.

my s Martinem chvilička odpočinek a pak hurá na přípravu vánoc. jeste se vykoupat, umýt vlasy a jen tak tak stíháme. 17,3 totiž máme být u mého bráchy na Vrábí, kam letos přijde Ježíšek.

Štědrý večer - pátek

Je tu Petra se Zdendou a jejich mimi a moji rodiče - děda Zdenda a babi Zuzi. No a samozřejmě já s Martinem a Maruškou.

Lukášek spí. Mánička taky. On v kočárku, ona v autě. Dosmaží se kapr, vzbudí se Mánička a jde se večeřet. Klasika - bramborový salát, smažená ryba. za chvíli se probudí i Lukája, zazvoní zvoneček a hurá do obýváku, kde již svítí stromeček a pod ním spousta dárků. Maruška je roznáší - vždy přinese dědovi, ten přečte komu dárek patří a teprve pak ho Maru odnese příjemci. Dostali jsme knihy, šálu, bižu..... a Maruška mj. modelínu :o

pak k nám domů

moji rodiče zde přespí (mami jde ráno od 6h do Br.do práce), ještě zde si rozdáme dárky, Maruška roznese - dostane mj. odrážedlo first bike.

já až na jednu maličkost jsem také spokojená - od Martina jsem dostala hřeben s ionizérem a cd Xindl X a další. děkuji Ježíšku!

25. prosinec

Jedeme na oběd do Liberce - za dědou Vráťou a tetou Danou. Martin řídí. Hned po vynikající polévce a nadívaném kuřátku jdem ke stromečku. Maruška rozdá dárky - čeká ji tu nádherné KOLO i s postranními kolečky. A ještě dostane knížku a samolepky a panenku a my plnou tašku dobrot. děkujeme ježíšku!

26. prosinec

Na oběd do Boleslavi - Je tu i Lukášek s rodiči, babička Pánková a Madla. Hned po jídle jsme se vrhli na dárky. Bylo jich tolik, že ani Marušku to přestává bavit, odmítá rozdávat a jde si lehnout. Když vše rozbalené, jde si babi s Máničkou lehnout a ona usíná. Zdenda s rodinou odjíždí za rodinou své skoroženy do Přibyslavi a my s Martinem jdeme procházkou na hřbitov.

Musíme se i s Máničkou stavit ještě u Dobiášů a pak ještě za Pavlou a domů dorážíme nehorázně pozdě. A samozřejmě přeslazeni.

Já dostala od Ježíška maminky - formu na bábovku, tablety do myčky, silikonovou podložku na pečení.... :o Takto ti teda děkuju, Ježíšku :p

ale jinak Maruška dostala poníky, dětský notebook, my spoustu maličkostí a finance :)

Svátky to byly hezké, ale náročné. Hlavně proto, že vyšly na víkend, takže jsme neměli chvilku pro sebe. Jezdili jsme po návštěvách. Ale myslím, že jsme si to nakonec všichni užili. Hlavně Mánička :)

více fotografií: http://picasaweb.google.com/zuzkadaskovahruba/Vanoce2010?authkey=Gv1sRgCJGqlpS5_Nn8Bg#