Liberec - Maru u dědy

5. 3. středa

Vráťa mě a Alenku vysadil doma, když jel z Kralup, a pokračoval i se spící Maru na Dlouhý most.
Jeden den tam byla i skoro stejně stará holčička Valérie (vnučka od Dany). Maruška prý hodná. Chodili na procházky, byli v Liberci a snad si to užili. Dana chodila do práce, takže se vracela až odpoledne. Vráta nám posílal přes chat on fotky Marušky. Tady jsou 3 z nich:

fotky z mobilu

V sobotu jsme si pro Marušku jeli. V řízení se s M. střídáme - příjezd, kafe s koláčem, procházka na rozhlednu, oběd, procházka na javorník - hřiště, bobová dráha (M.jede nejdřív a Maruškou a pak i s Alenkou), krásné počasí akorát na Javorníku dost větrno, opět káva koláč a hurá domů. Alenka dnes vůbec nespala. Dokonce ani neusnula na zpáteční cestě v autě.
Byl to moc příjemný den.

Ála mluví

Alenka se konečně pořádně rozpovídala. Často jí teda rozumíme jen my, ale i snaha se cení :)
Hodně říká:
mami (tati, babi, Máňo) kókej (koukej)
kdeje?
to to je?
bojim
domů
uka
Jinak všechno samozřejmě: moje, Ály
Kouzelné je, když zpívá. Např. halí belí oně elí íbátka petudeli. nebo prostě jen tak blábolí.
Také už zopakuje vše, co říkáme my. Je to roztomilé a legrační protože samozřejmě spoustu písmenek neumí. Např. když chce mléko tak říká píko. Nebo: placku na hlavu: paku havu :)) atdatd.

Dlouho říkala NE když myslila NEVIM ale ted uz řekne i hezky nevim.

Zajímavé je, že když jí ukážu třeba bradu a řeknu nos, tak mě opraví: "Neee, bada" a ukáže na nos a řekne "nos". Chytrá holka :)
Ale s Maruškou si hraje, že Maru je máma a říká jí mami a mě teto :o

vzpomínka na velmi krátkou zimu a jediný letošní sníh

 klasické UKA - ještě než stačíme vyfotit, už chce vidět výsledek

 a hezky s Maruškou ráno do školky

Kralupy

Středa 5. 3.

Ráno před 9 přijíždí děda Vráťa a my 3 holky (skoro přichystané) naskočíme k němu do auta a jedem na návštěvu do Kralup. Tady i tam jsou jarní prázdniny, takže nikdo nemusí do školy ani do školky. Před 10h přijíždíme. Všichni doma - Jana s Pavlem a dětma. Kafe, před 12h procházka, Alenku dáme do půjčeného kočárku s tím že usne. Neusne. Chvíli leží, pije mléko, pak se posadí a nakonec si vytahuju a jde kousek pěšky. Oběd (bramboračka a palačinky se špenátem) - Maruška sní hodně, Alenka nic. Pokec. Pohoda, kafe, klid. Holky se zabaví. Alenka sice nespala ale je úplně v pohodě. Hraje si a je to prima. Akorát já jsem trochu mimo - bolí mě zub, beru si prášek, nic neříkám, jen poslouchám. Jsem ráda že nemusím řídit. Venku je hezky.
Terezka je moc roztomilá - má krásné culíčky, hezky chodí a nemá už pleny - řekne si že chce na nočník. Hmmm, to je Ala dost pozadu. Ta stále řve, jen když slovo nočník slyší.
V 16h jedem domů. Obě holky v autě usnou. Alenku vyndáme, probudí se. Vráťa pokračuje s Maru na Dlouhý most - bude tam do soboty.
Já ještě k zubařce (byla jsem tam v pátek, dostala jsem plombu a od té doby mě zub bolí), naštěstí mě vezme (prý je to normální, nalakuje to a je to lepší).Alenka tak jak ji neznáme - Jana jí udělala také culíčky a ona v nich kupodivu vydržela. Ála vypadá tak jinak! Později si sponečky začala sundavat.

Kreslí

Maruška už maluje docela normálně.
Ovšem Alenka udělala svou první kresbu. Doposud jen čárala, ale nyní se mi pochlubila obrázkem. Ptám se jí, co to je. Odpoví: "bubu, velké, malé". Schválně, kdo je najde:
Btw. to je její oblíbené - když čteme na vše co jde ukazuje a říká velké, malé :)

Maruška, když byla asi v jejím věku, udělala jako první "houbu" - byly to vlastně jen 3 čáry, dvě rovné svislé a nad nimi jedna do obloučku - no a připomínalo to houbu. Později samozřejmě klasičtí hlavonožci a snaha o srdíčka.