Úterý - zubař
28. června 2011
Téměř bez čekání jsme šli do ordinace. Nejprve pan doktor prohlédl mne a Maruška se jen dívala a pak se na křeslo měla posadit ona. Nechtěla. Tak jsem si ji vzala na klín. Ale Mánička odmítala otevřít pusu. Nakonec se panu zubaři nějak podařilo se na její zoubky podívat. Má jich 20 a z toho už dva kazy. Zatím s tím nic nebude dělat, snad nebudou bolet a za cca 3 roky vypadnou.
Já pak ještě musela do Gennetu. Ještě že tu byla s námi mamka - pří výstupu z tramvaje se mi totiž udělalo šíleně zle (motala se mi hlava, nemohla jsem chodit, bylo mi stejně blbě jako před měsícem v Písku). Sedla jsem si parapet nějakého obchodu a nebyla schopná vnímat co dělá Maruška. Nakonec jsem se dopotácela do cukrárny, dala si zmrzlinu a bylo líp. Přešlo to stejně rychle, jak to začalo. Bylo vedro, ale to mi nepřišlo ani tak hrozný. V chládku bylo dokonce i příjemně. Asi to bylo tím dusnem.
Ještě jsme se stavily na oběd v pizzérii a pak zpět domů.
Čtvrtek - praktický lékař
3letá preventivní prohlídka
30. června 2011
Kontrola zraku, poslech srdíčka, prohmatání bříška, váha, výška....
Maruška byla hodná, poslechla vše, neplakala, zvířátka poznala (u kroužku řekla ó).
Závěr: malá, ale šikovná.
(To že je šikovná napsaly přímo do její karty, nevím z čeho tak usoudily /doktorka a sestřička/, ale budiž.)
To že je malá, zjistili druhý den, když pani doktorka zadala její hmotnost a výšku do grafu - pro jistotu nás poslala na vyšetření na Bulovku - musíme se objednat na endokrinologii a na gastro.
Od té doby si stále chce Maruška hrát na doktora:
mami panenka (plyšák, Mánička...) jde na prohlídku, ty budeš doktorka....
a tak podobně pořád dokola :)
