středa 23. prosince 2009

odpolední spánek


Naše Maruška se v 18ti měsících rozhodla, že nebude po obědě spinkat. Zkoušela jsem to po dobrém, po zlém, ale nic. v neděli ji uspával Martin, nic. Zkusili jsme to spolu - dali jsme si ji mezi sebe k nám do postele, čteme jí, povídáme ji, zpíváme, uděláme tmu, sami usneme, ale Maru vstane a začne nás budit! Smířila jsem se s tím, že už nebudu mít denně odpoledne dvě hodky pro sebe.

ALE: její babička, moje mamka, ji stále bez problémů, rychle a klidně, dokáže uspat. přitom dělá úplně to samé co my!!! takže mne to trochu štve. Nejdřív jsem si říkala že je to prostředím (že usíná jen u babi v ložnici v Boleslavi). jenže jednou byla mami v Brandýse na kosmetice a když odjížděla stavila se tu. já už uspávání vzdala. bylo 14h, Maru živá a rozdováděná. Mamka šla s ní sama k nám do ložnice a bez křiku ji do pěti min!!! uspí. včera mi ji dokonce uspala po telefonu. nechápu.

tak nevím. mám Marušku nutit? je to ale o nervy. pláče, vzteká se, nechce hají. když nespí po o, není unavená a protivná jen někdy k večeru. a pak jde brzy spát. když spí, je to stejné, akorát jde spát tak o hodinu později...


pondělí 7. prosince 2009

Mikulášská



ty rukavice jsou kouzelné









Martin byl i se svou rodinou pozván na Mikulášskou besídku firmy Branaldi.
Hráli tam totiž divadlo - pohádku nejen pro děti: Šíleně nastydlá princezna.
poté volno - písničky, raut, dárečky pro děti, volná zábava, zima. A samozřejmě čerti a Mikuláš a andělé na koních! Hezky připravené.
Akce trvala od 16,3 do 19h.
byli jsme tam déle než jsme čekali - protože se nám tam líbilo. Myslím že jsme si to opravdu užili. všichni. Maruška zírala na vše kolem, nadšeně pobíhala a ujídala vše sladké. Spát šla později. Domů jsme dorazili až kol 20h, usínala až asi ve 22h :o Ale spokojená. doufam.





svoje rukavice nechtěla. tak holt má Martinovi :)

ještě pár foteček

Maruška pomáhá zamést starou podlahu v ložnici

copak asi sleduji?
na zahradě

při jídle





oba mají kosti rádi

Praha

dostala balonek

Maruška s maminkou

galerie Nové Butovice

na jídle s babičkou

v práci s kolegyní

17. listopad - SAMETOVÝ HAPPENING

17. listopadu slaví Česko 20. výročí Sametové revoluce. Zásah příslušníků SNB proti studentům v průvodu v roce 1989 a následná vlna protestů napříč celou společností znamenala pád totalitního komunistického režimu v Československu.

V Brandýse nad Labem si konal festival k této události. V kině se promítaly filmy z roku 89/90, na náměstí byla show pro diváky - nejprve hraje skupina Klasickej postup hity roku 1989, poté povídání o nedávné historii, pokus o rekonstrukci zásahu na Národní třídě, ukázky zásahové policejní techniky z roku 1989 (obrněný transportér VB, dobové uniformy, žigulík….) plus malá výstava fotografií z listopadových událostí 1989 z Brandýsa nad Labem a St. Boleslavi . Pěkné, jen škoda, že je už tak brzo tma a zima. I z tohoto důvodu jsme skončili v kavárně.
Myslím, že si to Maruška užila. I když stále chodila tam kam neměla. Ničeho se nebála a stále se smála.




v kavárně
prolézačka
veřejná bezpečnost




čtvrtek 12. listopadu 2009

konečně

řekla Máma :)
snažila se o to už od pondělka, ale teprv v úterý bylo jasné, že je to to slovo, na které tak netrpělivě čekáme.
no a to je asi vše co je u nás nového :)

PS. včera měl Martínek svátek, tak jsme si zašli na večeři a vůbec jsme si udělali hezký večer....ale to vás vlastně asi ani nezajímá, že :)

sobota 7. listopadu 2009

Jak dělá...

Maruška už krásně umí napodobovat zvířátka. Jak dělá pejsek? Haf haf.
Jak kočička: mňam :)
Kravička dělá bú.
ale když ji na fotce ukážem maminku, stále říká: táta :o
dnes dostala xylofon - tak máme doma veselo :)
jinak hezky chodí a běhá a největší sranda je, když ji někdo honí.

btw. konečně jsme začali dělat ložnici. ve středu přišli dělníci a celých 10h za nás pracovali. teď už máme vybíleno a příští týden se začnou dělat podlahy. Zda stihnem i do vánoc nábytek, netuším.
ale je to jedno, nam nevadí být na malém prostoru a velkém nepořádku (teda, pokud víme, že se to někdy, snad brzo, změní).

PS. nějakým nedopatřením mi před chvíli spadl mobil do toalety :p
a nefunguje :(

pondělí 26. října 2009

první slůvko

jak jsem psala včera, padlo včera :)
předtím jen žvatlala.
teď stále roztomile povídá: táta, táta, táta.
Martin: Maruško, řekni máma.
Maruška: táta.
Já: Maruško, máma.
Maruška: táta.
no, není kouzelná?
ano, máte pravdu, je :))))
já vím, jsem z ní úplně paf. asi to bude tím, že je moje dcera!
a je mi jasné, že každý kdo má děti, má to nejúžasnější a nejhezčí a nejšikovnější dítko doma.

neděle 25. října 2009

Táta

Dnes Maruška řekla poprvé to krásné slůvko: Táta. Bylo to kouzelné, dojemné, hezké.
Je úžasná :)

sobota 3. října 2009

KONEC

Bohužel nastalo to, co jednou muselo. Je mi to líto, ale už nebylo vyhnutí. Maruška je už "velká" holka. Přestala jsem ji kojit. Ve středu měla naposledy mateřské mlíčko. Zvláštní, chybí mi to asi stejně jako jí. Nečekala bych, že něco tak přirozeného může být tak krásného. Nedokážu to vysvětlit, ale líbilo se mi jí kojit. Dělala jsem to ráda a fakt jsem si to užívala :) Začátky byly sice všelijaké - nestačilo jí to, Martin jí dával Nutrilon, než jsme si našly systém a nejlepší polohu také trochu trvalo, dokonce to občas bolelo, ale nakonec se vše srovnalo a bylo to moc prima. Cítila jsem teplo a lásku svého děťátka, držela jsem ji za ručičku, povídala jsem si s ní a vlastně jsem se s ní takto mazlila. Uklidňovala jsem jí tak, tišila bolesti i uspávala. Ještě teď se na mne drápe a ráno když mě spatří a nedostane napít svého nejoblíbenějšího nápoje, vzteká se a křičí. Musím proto ihned odejít a nechám ji s Martinem osamotě. Mimino mámino ihned zapomene co chtělo a dovádí s tatínkem. Doufám, že si brzy odvykne a bude to v pohodě.
jo, konečně nám už spinká - usíná kolem 20h a vstává v 8h. Nádhera! Někdy se v noci vzbudí, ale jen jednou a stačí říct "hají" a Maru zas spí dál.
Je to naše zlatíčko.
Jsem z ní vedle čím dál víc :)
Přijde mi taaaak nádherná a šikovná a chytrá. Je neskutečné sledovat, co vymýšlí, jak se snaží, co dělá, objevuje, co se učí, jak vše opakuje a zjištuje a zkoumá. Už krásně, ne sice dokonale, ale krásně, chodí. Vyblbne se na hřišti - houpačky, skluzavka, dokonce leze na prolezačky, hraje si s kamínky, dokáže se sama zabavit. Hraje na piáno. Snaží se oblékat. Mazlí se s kočkou. Žvatlá. Toto období je nádherné. Člověk jen pozoruje a žasne. Užívám si každý den a je mi s ní a s Martínkem moc fain.
Jen tak dál....

úterý 15. září 2009