pondělí 26. října 2009

první slůvko

jak jsem psala včera, padlo včera :)
předtím jen žvatlala.
teď stále roztomile povídá: táta, táta, táta.
Martin: Maruško, řekni máma.
Maruška: táta.
Já: Maruško, máma.
Maruška: táta.
no, není kouzelná?
ano, máte pravdu, je :))))
já vím, jsem z ní úplně paf. asi to bude tím, že je moje dcera!
a je mi jasné, že každý kdo má děti, má to nejúžasnější a nejhezčí a nejšikovnější dítko doma.

1 komentář:

Petr řekl(a)...

No to je krása! Škoda jenom, že tu pusu už (jako většina ostatních ženských) nikdy nezavře :-O