Mániččiny výšplechty

Při uklízení stále zůstává na zemi hromádka hraček.
Já: Maruško, ješte tohle ať zmizí.
Rozpláče se.
Já: Proč brečíš?
Máňa: Když já chci mít aspoň někde nepořádek!

Myla jsem si vlasy, ale myslím, že jsem vypadala jako obvykle. Maruška je však jiného názoru:
Mami, ty vypadáš jako úplně jiná maminka.
Já: jak to? A jsem teda tvoje maminka?
Ona: Jo, já tě poznám po hlase!

Chtěla škrábat na zádech. Tak škrábu. Ale Máničce se to nezdá a tak mi poradí:
Mami, to musíš jako když vytíráš, hezky vedle sebe.

v Albrechticích

Maruška v Albrechticích

Minulou neděli 17. března po obědě odjedla Mánička s dědou Zdendou, babičkou Zuzanou a bratránkem Lukášem do Jizerských hor.
Bohužel měla kašel, tak jeden den (to měla i teplotu) zůstala na chatě a ani nejeli do bazénu, ale myslím že si to i tak užila. Dokonce lyžovala!!! Ač stále tvrdila, že na lyže nepůjde, že se bojí, že spadne (vloni na nich stála poprvé a bohužel to po chvíli vzdala). A tak si půjčil lyžičky jen Lukáš. No a po chvilce Maru chtěla taky :)
Sněhu bylo tak akorát. Jeden den ale sněžilo a byl velký vítr, že se venku moc nedalo být.
Vrátili se v pátek po obědě. Maruška spokojená, ale stále ten kašel. Jinak jí nic není.

Mluvíííííííí

Alenka včera řekla MÁMA!!!!
A předevčírem TÁTA!
Je to úžasné, jedinečné, nádherné. Máme moc šikovnou holčičku :)
Taky povídá bababa, tatata, mamama.
Doufám, že rozumí tomu co říká. Ale jistí si tím nejsme. Dnes jí Martin ukazoval moji fotku a ona: táta. A obráceně.

fotka je z oslavy narozenin, Lukáš 3 roky, Boleslav, 3. únor 2013
snad brzy budou aktualnější obrázky a videa (na youtube)

Ještě Liberec

V neděli 10. března jsme vyrazili pro Marušku.
Cestou tam jsem řídila já.
Nejdřív jsme se ještě zastavili nakoupit něco pro Vráťu a Danu, abychom nepřijeli s prázdnou.
Víno, bonboniéra a krásná kytka v květináči, která právě kvetla.
Alenka ihned usnula. Po půl hodině jsem zastavila na benzínce (neb na mě je to fakt dlouhá cesta, potřebovala jsem pauzu), koupila jsem si kafe a pokecala si světlý svetr. Alenka se probudila. Jedeme dál. Říkám Martinovi po několika minutách: ta Ála je tak hodná, vůbec nekvíká (přitom nerada dlouho sedí, už umí chodit, tak ji to nebaví). Otočím se a vidím, co si naše holčička našla za zábavu - otrhala kytičce její krásné červené květy!

Když jsme dorazili, po 12h,  Maruška nás nadšeně vítala.
Dana uvařila výborný oběd a pak nám Maru ukazovala, co pro nás namalovala: pro maminku srdíčko, pro tatínka auto: "tohle je naše auto, tady vzadu sedím já a Alenka a táta řídí a máma je doma a uklízí" :)))
Pak se Martin s Vrátou a dětma šli projít, my s Danou jsme kecali v teple domova. Když se vrátili, převlékli jsme děti (Maruška byla mokrá celá - klouzala se a spadla rovnou do kaluže, Alenka byla jen špinavá) a dali si kávu a vynikající koláč.
Před 17h domů - řídí Marin, Alenka opět hned usne, ale opět se hned, když na benzínce zastavíme, probere.
Ještě se stavíme na večeri v fast foodu mezi mosty - Br.-Bol.
A hurá domů a spát :)

No a druhý den zas do školky....

fotky z Liberce

Maruška byla u dědy Vráti a tety Dany na dovolené a tady jsou nějaké obrázky:

s Valérkou

s Danou, Rozárkou i Valérkou

doma coby víly

a video z lovu obra:

Maruška v Liberci, Alenka v Boleslavi

První dovolená s Vráťou - celý týden bez maminky!

Mánička odjela v neděli se svým dědou na celý týden do Liberce. Byla i s Danou a jejími vnoučaty (Valérka, v březnu 4roky a Rozárka, o měsíc starší než Alenka, tj. 16měs. ) v jejich domě.
Vráťa mi posílal každý den fotky přes Chat on, takže jsme věděli co dělají.
Byli nejen na sněhu, ale i v bazénu. Hrály si, dováděly atak.
Když jsme s Maru chtěli mluvit, tak buď řekla, že s náma mluvit nechce, nebo jen stručně něco řekla.
Mně se stýskalo. A Marušce? Nevíme, tváří se, že vše je v pohodě. Jedeme pro ni až v neděli.
Už se těším.

A Alenka je dnes poprvé na noc bez maminky!
Vzala si ji babička, aby už netrápila rodiče nočním buzením (cca 3x za noc) a kojením (1-2x za noc).
Jsem z toho ale celá nervozní. Pořád na ni myslim. Je to dost divný, být bez obou dětí. Místo abych si to užila, tak jsem trochu poklidila a pak si chtěla číst, ale nebyla jsem schopna. Chci svoje holčičky!!!!

PS. Maruška byla beze mne už v 5ti měsících (musela jsem do nemocnice), viděla jsem ji jen 1-2x denně na kojení po dobu 4dní. A kojit jsem ji přestala v 15ti měsících. To je Alence teď. Ale kojit ještě chci. Alespoň
ještě půl roku. Ale v noci by nás už obtěžovat tolik nemusela :)

Mánička s bratránkem Lukáškem

 Alenka v Boleslavi

Alenka krmí dědu Zdendu