Alenka je už velká holka. Sice moc nemluví, ale co chce to ukáže nebo umí dát jinak najevo. Říká stále jen máma, táta, ne, pá, au (to ráda a často), TAM, mnam a nově také pavouk "pavou" a BAF.
Kočička je mňau a pejsek dělá hau :)
SMRKÁ! sama. Marušce trvalo dlouho, než se to naučila. Alenka to už zkouší a jde jí to! Je to neskutečné, řeknu jí: foukni nosem a ona to udělá! Je taaaak šikovná :)
Když jdem na procházku, nechce sedet v kočárku, chce samozřejmě chodit sama. Pokud ale jdeme dál nebo pospícháme, tak jí tam holt nechám, ona se chviličku vzteká, ale pak už je hodná a sedí a dívá se kolem. Jinak si bere svůj malý kočárek a jdeme. Často ale chce jít jinam, než potřebujeme. Tak trochu bojujeme a většinou to dopadne tak, že ji musím vzít (i kočárek, ten nekdy vezme Maruška, nemá-li svůj) a nesu ji. Už je dost těžká, takže je to náročné, ale jinak to nejde. Když ji dám na zem, tak se vzteká a klidně si sedne na zem a nikam nejde.
Na nočník stále nechodí. Klidně si na něj na chvilku sedne, jen výjimečně se do něj i vyčura, a zase se zvedne a jde si hrát :) Ještě před nedávnem, když jsem viděla, že tlačí, jsem ji rychle na nočník posadila a bylo. Ted to většinou nestihnu.
S Maruškou už dovádí. Přirozeně se po ní opičí, opakuje každou kravinu, kterou Maru udělá. Třeba kouzlí (zahazuje věci a dělá tak že zmizely) nebo si čte, maluje, honí se spolu a dělají piknik. Docela se už vyblbnou. A i když samozřejmě po chvíli dojde k boji (jedna chce to samé co má druhá apod.), je to prima. Obě mají rády bublifuk (já dělám bubliny a ony je praskají) a dlouho si vyhrají spolu ve vaně.
Kreslení ji také baví, no spíš čmárá, ale už umí otevřít fixu a hlavně rozumí co jí říkám, např. zavři fixu, dej na ní víčko. A ona to udělá. Pomalovala nám taky podlahu, ale to už ted nedělá.
Stále jí kojím ráno a někdy i odpoledne. Večer ji uspává většinou Martin, takže jí jen udělám um.mléko a je to v pohodě. Když jdu s ní já, musím holt kojit, jinak nedá pokoj. Sápe se na mě, brečí, vzteká. Stále s tím bojuji - na jednu stranu bych chtěla přestat (jsem unavená, je už na to docela velká), na druhou ne (je to milé - když se ke mě přitulí a kojí se, je to pohodlné - ráno si ještě poležím a mohu jí dát kdykoli).
Spaní - večer usíná mezi 20-21h. Vstává mezi 6-7h, to jí kojím, ještě chvilku ležíme (jsou prázdniny, nemusíme do školky a Maru se probouzí většinou mezi 7-8h). A po obědě si zdřímne na hodinku a půl, někdy na 2 a občas spí i 3h! To si odpočinu i já, a pak s Maruškou děláme to, při čem by nám Alenka překážela - hrajem pexeso, čteme, luštíme, vystřihujem a lepíme, povídáme si. Někdy pustím Marušce pohádku a sama si na hodinku lehnu. Ale pak mám výčitky, že jsem se jí nevěnovala a že se dívala na tv. Protože vím, že to bude dělat s Martinem. A také se dívá skoro každý den na večerníček a někdy i na pořad co je po tom (ted Včelka Mája, předtím Willi Fog). Alenka se občas také podívá, ale moc jí to nebaví. Někdy si stoupne přímo před televizi a civí. Nejradši ale má, když je tam hudba nebo písničky - to tančí (tzn. točí se kolem dokola a podobně, je to moc roztomilý). Ona je Ala vubec roztomilá, k zulíbání. Umí se tak hezky usmát, zašklebit a tak. Je to naše sluníčko a mám ji mooooooooooooooooc ráda!
(Marušku samozřejmě taky!)
(A Martina též!!!!)