sobota 13. července 2013

Alenka




Alenka je už velká holka. Sice moc nemluví, ale co chce to ukáže nebo umí dát jinak najevo. Říká stále jen máma, táta, ne, pá, au (to ráda a často), TAM, mnam a nově také pavouk "pavou" a BAF.
 Kočička je mňau a pejsek dělá hau :)

SMRKÁ! sama. Marušce trvalo dlouho, než se to naučila. Alenka to už zkouší a jde jí to! Je to neskutečné, řeknu jí: foukni nosem a ona to udělá! Je taaaak šikovná :)

 Když jdem na procházku, nechce sedet v kočárku, chce samozřejmě chodit sama. Pokud ale jdeme dál nebo pospícháme, tak jí tam holt nechám, ona se chviličku vzteká, ale pak už je hodná a sedí a dívá se kolem. Jinak si bere svůj malý kočárek a jdeme. Často ale chce jít jinam, než potřebujeme. Tak trochu bojujeme a většinou to dopadne tak, že ji musím vzít (i kočárek, ten nekdy vezme Maruška, nemá-li svůj) a nesu ji. Už je dost těžká, takže je to náročné, ale jinak to nejde. Když ji dám na zem, tak se vzteká a klidně si sedne na zem a nikam nejde.

Na nočník stále nechodí. Klidně si na něj na chvilku sedne, jen výjimečně se do něj i vyčura, a zase se zvedne a jde si hrát :) Ještě před nedávnem, když jsem viděla, že tlačí, jsem ji rychle na nočník posadila a bylo. Ted to většinou nestihnu. 

S Maruškou už dovádí. Přirozeně se po ní opičí, opakuje každou kravinu, kterou Maru udělá. Třeba kouzlí (zahazuje věci a dělá tak že zmizely) nebo si čte, maluje, honí se spolu a dělají piknik. Docela se už vyblbnou. A i když samozřejmě po chvíli dojde k boji  (jedna chce to samé co má druhá apod.), je to prima. Obě mají rády bublifuk (já dělám bubliny a ony je praskají) a dlouho si vyhrají spolu ve vaně.
Kreslení ji také baví, no spíš čmárá, ale už umí otevřít fixu a hlavně rozumí co jí říkám, např. zavři fixu, dej na ní víčko. A ona to udělá. Pomalovala nám taky podlahu, ale to už ted nedělá. 

Stále jí kojím ráno a někdy i odpoledne. Večer ji uspává většinou Martin, takže jí jen udělám um.mléko a je to v pohodě. Když jdu s ní já, musím holt kojit, jinak nedá pokoj. Sápe se na mě, brečí, vzteká. Stále s tím bojuji - na jednu stranu bych chtěla přestat (jsem unavená, je už na to docela velká), na druhou ne (je to milé - když se ke mě přitulí a kojí se, je to pohodlné - ráno si ještě poležím a mohu jí dát kdykoli).

Spaní - večer usíná mezi 20-21h. Vstává mezi 6-7h, to jí kojím, ještě chvilku ležíme (jsou prázdniny, nemusíme do školky a Maru se probouzí většinou mezi 7-8h). A po obědě si zdřímne na hodinku a půl, někdy na 2 a občas spí i 3h! To si odpočinu i já, a pak s Maruškou děláme to, při čem by nám Alenka překážela - hrajem pexeso, čteme, luštíme, vystřihujem a lepíme, povídáme si. Někdy pustím Marušce pohádku a sama si na hodinku lehnu. Ale pak mám výčitky, že jsem se jí nevěnovala a že se dívala na tv. Protože vím, že to bude dělat s Martinem. A také se dívá skoro každý den na večerníček a někdy i na pořad co je po tom (ted Včelka Mája, předtím Willi Fog). Alenka se občas také podívá, ale moc jí to nebaví. Někdy si stoupne přímo před televizi a civí. Nejradši ale má, když je tam hudba nebo písničky - to tančí (tzn. točí se kolem dokola a podobně, je to moc roztomilý). Ona je Ala vubec roztomilá, k zulíbání. Umí se tak hezky usmát, zašklebit a tak. Je to naše sluníčko a mám ji mooooooooooooooooc ráda!
 (Marušku samozřejmě taky!)
(A Martina též!!!!)



Žádné komentáře: