Hory

V úterý minulý týden odjela Mánička s mými rodiči do Albrechtic v Jizerských horách. Byli jsme tak s Martinem sami doma. Bohužel mi nebylo dobře, tak jsem volný čas nevyužila tak, jak jsem si plánovala. V pátek měl M. dovolenou a po obědě jsme vyrazili za naši roztomilkou.

Když jsme přijeli, rozloučili jsme se s dědou Zdendou (babička Zuzana odjela už ve čtvrtek navečer neb musila v pátek do práce) a šli jsme se projít - udělali jsme kolečko, došli jsme k vlekům a já litovala, že jsem si nevzala lyžařskou výbavu. Nakonec jsem ale zjistila, že sjezdovka je samý led a že bych tedy stejně nezvládla bez problémů a beze strachu sjezdovati. Maruška se zas bála i na pekáči. Nejvíc se jí líbil stánek s dřevěnými hračkami. Zašli jsme ještě na večeři a pak hurá na chatu.

V sobotu s Martinem přeci jen trochu bobovali. V neděli opět nechtěla, že se bojí. Takže úklid pokoje, balení, pakování a už je 12h, takže procházka - dolu k sjezdovce, Maruška si vybrala magnetku - ježečka a ještě na oběd a pak už hurá domů.

Mánička samozřejmě cestu v autě prospí. Řídím nejdřív já, pak se s Martinem vystřídáme.

Závěr: mohlo to být lepší. Nesplnilo to naše očekávání. Maruška nebobovala, ze sněhu se nedal postavit ani sněhulák, nelyžovali jsme, nebyl tu ani nikdo s kým bychom mohli pokecat (čekali jsme že na chatě bude bratránek Pepa s rodinou, ale bohužel nepřijeli). Ale byli jsme spolu. Spokojení. Rodinka - jak říká Martin, to jsme my, happy family :)

PS. Martin spal venku. Zkoušel nový spacák.