18. - 19. 6. 2011
Martin s Maruškou vyrazili na výlet.
Jel s nimi ještě Pšenda.
Sobota
Maru se nemohla dočkat, v pátek večer usnula již v 19,3 (jinak chodí spát mezi 20-21h a vstává po 12h nepřerušovaného spánku) a ráno se probudila snad již v 5h. Martin od 6h ještě rychle balil, co nestihl včera a již v 8h seděli oba ve vlaku, zatímco já se ještě svalila do postele.
Bohužel však zapomněli doma vařič, čaj pro Maru v lahvičce a určitě ještě něco. Omlouvám se jim ještě jednou - nebýt toho, že jsem nechala mobil v kuchyni a já byla v ložnici, mohla jsem jim to ještě na nádraží hodit.
Následující řádky mi diktuje Martin:
Již po vystoupení z vlaku ve Lhotce u Mělníka (9,3h), poté co ušla cca 10 metrů, prohlásila Maruška, že jí bolí nožičky a že chce vzít na koníčka. Odmítl jsem a Maru začala projevovat sklony k mírné hysterii. U nás v rodině tomu říkáme mírné kvikošení. Když pochopila, že pokvikování jí není nic platné, začala šlapat a vyrazili jsme směrem na sever. Nakonec se Marušce ťapání zalíbilo a více než 60% trasy ušla po vlastních. Při přenášení Marušky několikrát pomohl Pšenda. Maruška každé 2 hodiny volala: tatínku já chci něco papat. Ale jinak byla moc statečná a zvládla po svých i několik nebezpečných úseků (schody, klesání, úské rokle, stoupání, vražedné schody u Harasova ....). Ke konci sobotního dne usnula u mě na krku na koníkovi a spala ještě hodinu na lavici, když jsme se občerstvovali. Ničeho se nebála, pomáhala stavět přístřešek, sama usnula a spala celou noc až do rána.
Neděle
Teď zas píše maminka:
Po 8h jsem se přes sms domluvila s Martinem a po 9h vyrazila autem za svýma miláčkama na Kokořín. V 10h jsme se sešli a vyšli nahoru na hrad. Protože celou prohlídku bychom nestihli (Martin spěchal - od 14h hraje divadlo), šli všichni 3 kromě mě jen na věž. Zpátky k autu, ještě chvilka oddechu u vody a domů (Maru v autě usíná).
Tam se jen najíme a hned do Nehvizd na představení.
Počasí: trochu přeháňky, chladněji, ale lepší než vedro :)
Žádné komentáře:
Okomentovat