U jídla radím: můžeš si to
pocukrovat Alenko.
Alenka: a
čím?
K večeři jsme měli šproty. Alenka: tatí já xi ještě toho
pštrosa.
Místo ráno kohout kokrhá, řekla že
kohout kohoutuje
Protože navečer byly hlučné a stále povídaly, řekl Martin, že mají držet bobříka mlčení.
Bavilo je to, Maruška psala na papír (např.že Alenka něco udělala a ona se polila).
V postýlce pak Alenka povídá: mami to bylo prima, jak jsme
mlčely bobříka hladu.
středa - sobota 21.10.

dopo ještě do školky, pak jí (i Marušku ze školy) vyzvedl
děda Vráťa, počkal až přijede Pavel s Terezkou a až se někdo z nás (já po 16h - vyzvedl mě z práce Pavel, který právě přijel z Kralup) a pak vzal
Alenku a Terezku a odjel s nimi na
Dlouhý Most. Maru ne, ta musí do školy.
Vše tam v pořádku k- děda nás zásoboval fotkami holčiček, počasí jim také vyšlo (kol 15C), chodili hodně pěšky, byly u Valérky a Rozárky (ty zase hlídala Dana).
Když Alenka měla žemlovku, tvrdila, že ji nikdy nejedla - nimrala se v tom a když se jí Dana zeptala, proč, řekla že
nemá ráda v guláši jablka.
Vrátili se v sobotu odpoledne. Je nádherné počasí, pracujeme na zahradě. Terezka tu přespí, holčičky si hrají. V neděli po snídani Vráťa jede s Terkou do Kralup.